Proč mongolským pastevcům přestává kvésti pšenka

V prosinci loňského roku jsem byla jistou organizací požádána o zodpovězení anketní otázky „Jaké jsou překážky tradičního způsobu života mongolských kočovných pastevců?“ v rozsahu 1500 znaků. Termín pro zaslání odpovědi byl poněkud šibeniční, neboť jsem byla tázána coby last-minute-náhrada poté, co jim odpadl některý z kompetentních odborníků. Vzhledem k tomu však, že jsem už uvykla životu ze dne na den, ba z hodiny na hodinu, nevěřím na imaginární jistoty, změna je mým přítelem a flexibilita mé druhé jméno, souhlasila jsem a požadovaných 1500 znaků na dané téma přes noc sepsala. Protože jde reálně o značně spletitý problém, o kterém lze mudrovat dost zeširoka, byla moje první verze nejmíň čtyřikrát delší. Takže jsem pak další hromadu času strávila seškrtáváním a zjednodušováním, nejspíš až na samou hranici srozumitelnosti. Ale co už, hotovo a vyřízeno, zveřejněnou anketu jsem nikdy neviděla a žádná zpětná vazba se ani čekat nedala, tudíž to k řešení není. Ještě je tu však má první nezkrácená verze, a tak si říkám, když už jsem se po měsících vybičovala k nové blogovací aktivitě, proč ji nepoužít. Pokud vás tedy zajímá trocha nezávazného rozumování nad trpkým údělem mongolských pastevců, čtěte dál.   Pokračovat ve čtení “Proč mongolským pastevcům přestává kvésti pšenka”