D. Urianchaj: STROMU

Novou sezónu zahájíme drobnou mongolskou podzimní básní. Může se to zdát nepatřičné takhle brzy po Třech králích, na letošní zimě v Čechách se mi ale zdá zimního pramálo. Zato jsou tu prastaré listnaté stromy, mžením nasáklý vítr, hutné humidní mlhy, bláto, mokrá rez a tlející listí. Všechno, co mi v Mongolsku chybí. Atmosféra velmi podzimní, ale víc tmy, podmínky hýčkající asociálnost a zálibu v gotických románech… Je šum tvých listů řečí tvou, či řečí větru?

*** Continue reading “D. Urianchaj: STROMU”