Novou sezónu zahájíme drobnou mongolskou podzimní básní. Může se to zdát nepatřičné takhle brzy po Třech králích, na letošní zimě v Čechách se mi ale zdá zimního pramálo. Zato jsou tu prastaré listnaté stromy, mžením nasáklý vítr, hutné humidní mlhy, bláto, mokrá rez a tlející listí. Všechno, co mi v Mongolsku chybí. Atmosféra velmi podzimní, ale víc tmy, podmínky hýčkající asociálnost a zálibu v gotických románech… Je šum tvých listů řečí tvou, či řečí větru?
Category: Stepní čítanka
Starý Drak Moudrý chán: Zasvěcení tří Churmastových siváků
Jak již patrno z některých starších příspěvků (Poslední úplněk roku opice nebo Pověst o ódě na Altaj), mongolská hrdinská epika se na mě cestou mé mongolistické kariéry velmi záhy přisosla jako klíště a už se nepustila. Continue reading “Starý Drak Moudrý chán: Zasvěcení tří Churmastových siváků”
Kostěj Njamdžav
Překlad úryvku z novely „Krmení“ D. Norova Continue reading “Kostěj Njamdžav”
Stanu se sněhem
„Poetry in translation is like taking a shower with a raincoat on.“ Continue reading “Stanu se sněhem”
Zlatá a stříbrná kůstka
Mongolská lidová pohádka: reflexe rodinných vztahů v mongolské lidové slovesnosti aneb hororové drama rodinného trojúhelníku s poněkud oidipovským vyústěním. Překlad z mongolštiny. Continue reading “Zlatá a stříbrná kůstka”
Pila – část 3.
Protože před novými začátky je vždycky nejlepší popasovat se se starými resty. Tak tedy:
B. Argo: Pila. Humorná povídka, část třetí, závěrečná. Překlad z mongolštiny. Continue reading “Pila – část 3.”
Pila – část 2.
B. Argo: Pila. Humorná povídka, část druhá, v níž přichází na scénu tchýně s pilou a zmrzlá ovce. Překlad z mongolštiny. Continue reading “Pila – část 2.”
Pila – část 1.
B. Argo: Pila. Humorná povídka, první část. Překlad z mongolštiny. Continue reading “Pila – část 1.”
Pověst o Ódě na Altaj
Po letech letargie a nečinnosti a v rámci nutnosti ubíjet čas a/nebo/-li zaměstnávat se ve svém současném pseudo-zaměstnání, s novým rokem vrhla jsem se střemhlav do dosud u ledu v pokoji odpočívajících aktivit, ketré mají simulovat směřování k obhájení doktorského titulu (v oboru jazykověda-mongolistika – AHA!). V jejich absurdní změti, jíž, coby poslední labutí píseň, hodlám vyplnit těch pár měsíců, co ještě zbývá do čáry smrti (po jejímž uplynutí pochopitelně konstatuji, že jsem to moc dlouho odkládala a pak už se to nedalo stihnout), se vyskytuje též bohulibá a všeobecně oblíbená disciplína přepisování prehistorických nahrávek rozhovorů (ne, vážně, je smutnou pravdou, že někteří z mých informátorů již nežijí). Continue reading “Pověst o Ódě na Altaj”